Volené orgány

Zastupitelstvo, rada, výbory, komise

Zastupitelstvo MČ, Výbory zastupitelstva, Rada MČ, Komise zřízené radou, …

Více

Tisk E-mail

Kniha "Ze srdce a kamene, pomníky Antonínu Švehlovi"

Antonín Švehla, muž 28. října, spoluautor ústavy, trojnásobný prvorepublikový premiér a mistr politických dohod. Také sokol, který miloval sport a rodnou Hostivař, stejně jako obdivoval obrazy madon, porcelán či keramiku. „Náš nový stát je šťasten, že mu osud v pravý čas dal pracovníka a státníka, jako byl Švehla,“ řekl o něm T. G. Masaryk. Po předčasné smrti významného politika zavládl fenomén, který mapuje nová kniha nazvaná Ze srdce a kamene – Pomníky Antonínu Švehlovi.

„Švehla je nadprůměrná osobnost už ve smyslu intenzity,“ napsal o něm Karel Čapek. „Reaguje daleko vášnivěji a myslí daleko střízlivěji než většina lidí; je krajně houževnatý, je kliďas, je nepohnutý jako balvan a přitom srší temperamentem, žhne, improvizuje, krouží nade vším…“

Švehla měl nezvykle silnou popularitu mezi lidem, jako jeden z nejvýraznějších státotvůrců se těšil oblibě napříč politickým spektrem. A své zaměstnání miloval. „Politika je to pravé umění, větší než sochařství,“ řekl Čapkovi. „Hlína a kámen se nebrání, ale já musím brát do rukou tu křečkovitou lidskou náturu a hníst ji, modelovat ji – A ona se vzpouzí, prská, škrábe: musím ji hladit i škrtit, abych ji mohl zformovat – Co z ní chci udělat? Stát. Stát je architektura.”

V roce 1933 podlehl jako čerstvý šedesátník dlouhodobým srdečním problémům a lidé mu vzápětí začali masově projevovat svou úctu. Během pěti let mezi jeho úmrtím a událostmi mnichovské dohody spontánně vysadili několik set památných lip k jeho poctě, postavili stovky Švehlových pomníků, pojmenovali po něm bezpočet ulic, domů, škol, náměstí, nábřeží, sadů nebo mostů, stejně jako jezdecké pluky, sportovní stadion, kolesový parník na Vltavě, či dokonce slovenskou vesnici Švehlovo. Jeho jménem se udílela literární cena i pořádal mezinárodní fotbalový pohár.

Za nacistické okupace muselo Švehlovo jméno zmizet a spolu s ním také jeho pomníky. Mnohé byly zničeny, rozbity či přetaveny ve prospěch nacistické armády. Jiné se lidem podařilo ukrýt, ale komunisté od roku 1948 vymazávali Švehlovo jméno ještě pečlivěji. Bronzové sochy byly přetavovány k oslavě Rudé armády i budování socialismu, byť je často tvořili sochařští mistři jako Bohumil Kafka, Cyril Zatloukal, Alois Bučánek nebo Julius Pelikán. A tak se mnohé pomníky vracely na svá místa teprve po roce 1989. Mnohé další byly již nenávratně zničeny.

Knihu o zničených i obnovených pomnících napsali kronikářka Prahy 15 Marie Zdeňková a publicista a rozhlasový moderátor Lukáš Berný. Marie Zdeňková je rovněž autorkou knihy Antonín Švehla a Hostivař (2003), Lukáš Berný vydal několik knih věnovaných tradičním pražským hostincům (edice Kde pijí múzy), stejně jako publikaci o historii Hostivaře a Horních Měcholup Toulky Prahou 15 (2018). Kniha Ze srdce a kamene – Pomníky Antonínu Švehlovi vychází s podporou Městské části Praha 15. Křest knihy proběhne 11. září v parku v ulici Holubkovská v Horních Měcholupech.

Autor článku: oit@praha15.cz MČ v médiích a tiskové zprávy